Nástavba expediční T815 byla před startem budována na míru, a to dle potřeb cestovatelů. Priority se ale mění, stejně tak se během cesty ukazují chyby, a tak není divu, že se interiér nástavby během více než roku na cestě pozměnil.
Výroba hliníkové nástavby na tatrováckém podvozku byla zastřešena partnerem projektu firmou Mave, hliník byl zvolen z důvodu váhy, celá konstrukce váží pouze kolem 1.200 kilo. Vnitřní rozložení nástavby je rozděleno do čtyř kabin. Tou největší je část, kde je 12 pohodlných sedaček, ve stejném počtu jsou nad nimi skříňky na drobnosti a dvanáct osobních skříní o objemu 80 litrů. Je zde také vybavený kuchyňský kout s kávovarem Bosch a lednicí o objemu 170 litrů.
Další je místnost s chemickou toaletou od Auto Moto Přikryl, dále pak prostorný sprchový kout, ve kterém během expedice přibyly poličky na sprchové gely, mýdla, dezinfekce, apod.
Poslední kabina je v zadní části nástavby a pracovně se jí říkalo „ředitelna“, toto pojmenování jí už zůstalo. V této kabině je sjížděcí dvojlůžko, které je během jízdy u stropu, pod ním skládací sedačka, vše s matracemi Tropico vytvořenými speciálně pro expediční potřeby TKS2. V ředitelně původně byla ještě jedna koupelna s toaletou, ta ale nebyla používána a sloužila spíše jako sklad. I z toho důvodu se tato koupelna letos zcela zrušila. Odstranily se stěny s masivními dveřmi, vytvořily se police a nyní je zde praktický úložný prostor.
Masivní dveře, u již zaniklé koupelny, nebyly ve voze jediné, do ředitelny také jedny vedly – byly vyrobené z trojité překližky a vážily kolem třiceti kilogramů. Bohužel firma, která dostala zakázku na stavbu interiéru, špatně odhadla jejich váhu a byly použité panty, které praskaly a členové týmu TKS2 je během loňského roku několikrát museli měnit. I z toho důvodu byly dveře taktéž odstraněny a nahrazeny látkou s moskytiérou.
Vzhledem k tomu, že je voze sprcha i kuchyň, jsou v nástavbě rozvody vody, ve spodní části vozu je umístěna nádrž na vodu o objemu 840 litrů, která je tak i skvělým těžištěm tatrovky. Nádrž na vodu je nerezová, tým TKS2 ale po několika týdnech zjistil, že výrobce do ní dal ne nerezové příčky a voda z kohoutků netekla čirá. Byl tedy dodatečně instalován filtr, ale ani ten závadu 100% nevyřešil.
Během stavby takového expedičního vozu je třeba myslet na kvalitní materiály, které se nerozpadnou po prvních několika kilometrech. Bohužel se na tom podepsaly nejen nezkušeně zvolené panty dveří, ale i rozvod vody, kde byly použité umělohmotné spojky a kohoutky. Ty jednoduše nemohou vydržet tlak a otřesy. Posádce TKS2 nezbývá tedy nic jiného, než je během expedice měnit za kovové. S tím je spojené malé i velké rozebrání vozu, někdy i destrukce určitých jeho částí, aby se bylo k závadě možné dostat.
O tom, že je něco špatně se cestovatelé přesvědčili už po osmé, a to při vytopení obytné části vozu. Nejhorší vytopení se stalo loni v Turecku, kdy bylo v ředitelně několik stovek litrů vody, která se bohužel dostala i do drahé natáčecí techniky a dalšího vybavení týmu.
Přestože je obytná část vozu vybavená klimatizací o dvou okruzích, ostré sluneční paprsky přes okna nejsou vždy tím, co by si člověk užíval, a tak byly instalovány závěsy. Ty jsou nejen praktické proti slunci, ale i proti zvídavým očím a interiéru dodávají mimo jiné i více domáckou atmosféru. Trajda (expediční T815) je přeci jenom domovem na kolech.
Ale některé věci cestovatelé na cestě prostě už změnit nemohou. Jako například nejde vyměnit příčky z trojité překližky za stěny z jednovrstvého a odlehčeného materiálu, aby svému vozu odlehčili minimálně 500 Kg. Naštěstí je tatrovácký podvozek skutečně kvalitní, a tak není nástavba problémem, který by výpravu ohrozil.
Čerstvé zážitky můžeš získat e-mailem. Snadno a zdarma.
Díky tomu budeš vědět co se děje, jak expedice probíhá a co právě zažíváme. A kdo ví, třeba tě zaujme a přidáš se k nám.