Z Limy do Quita

Při patnácté etapě putování Tatry kolem světa 2 po Jižní Americe se Trajda přesunula se svou posádkou z Peru do Ekvádoru. Byli u toho Erik Hutter, Daniel Šolc, Stanislav Rucker, Tomáš Husník, Martin Štorek, Pavel Marienka, Zbyněk Bican, Viktor Bican, Milan Vrabec a Ivana Landová. 

Jedenáctá etapa začala v Limě krátkým seznámením účastníků mezi sebou i s Tatrou a hned potom všichni vyrazili na pláž, kde se konalo první přespání a také oheň. Celá středa 14. září 2022 patřila objevování archeologického naleziště Caral, které patří do UNESCO. Bylo objeveno v roce 1994 a je druhou nejstarší civilizací na světě. Městečko v údolí Supe se skládá ze šesti pyramid a další architektonických staveb. “Na prohlédnutí všech místních pamětihodností jsme si dokonce najali místní průvodkyni, abychom se toho dozvěděli co nejvíce, tak nás zaujala,” popisuje příjemný kulturní zážitek Stanislav. V noci si posádka užila neméně krásný výhled do okolní krajiny nedaleko vesnice Cajacay.

“Průjezd národním parkem Huascarán plného nádherných hor a horských lagun mě uchvátil. Celou dobu jsem jen koukal a koukal z okýnka,” rozplývá se nad nečekanými scenériemi cestou na sever Erik. V pátek ráno proběhla návštěva jezer llanganuco, kde se také nalézá památník československých horolezců usmrcených pádem laviny a nějž se celá posádka šla z úcty podávat. “Připadala jsem si, jako bych ty chlapce znala. Až tak mě místo uchvátilo,” shrnuje tajemný okamžik Ivana. 

Další zastávkou bylo Campo Santo v Yungay. Město bylo roku 1970 kompletně zavalené lavinou, která se odtrhla z vrchu Huascarán po zemětřesení a zanechala za sebou velkou spoušť. “Prošli jsme se centrem se smíšenými pocity a dokonce jsme měli i to štěstí, že jsme se mohli zastavit na mši, která se každoročně na počest obětí neštěstí koná,” jsou Milanova slova po návratu na palubu Tatry. “Zaujalo mě, že během tragédie ve města zůstala jedna jediná stavba, a to socha Krista, v jejímž okolí se tehdy zachránilo 92 lidí. “

Sobota 17. září 2022 byla věnovaná dlouhému přejezdu podél řeky vedoucí úzkým kaňonem. Pro všechny, včetně řidiče Pavla, to byl adrenalinový zážitek. Večer však šťastně dorazili na pobřeží nedaleko města Trujillo, i když museli cestou už skoro za tmy vyměnit čerpadlo. Odpočinkový den byl věnován návštěvě dvou archeologických nálezišt: Huaca de la Luna (Chrám měsíce) a Chan chan. 

Od majáku Pacasmayo, kde se kampování na divoko nabízelo samo, se dobrodruzi vydali více do vnitrozemí. “Odpoledne i večer strávený v termálních pramenech Aguas Calientes nás úplně proměnil. Z unavených cestovatelů jsme zase našení výletníci,” směje se Viktor.

Dlouhou cestu zpříjemnila krátká procházka k vodopádům llacanora, ale bylo potřeba spěchat, aby posádka do města Cajamarca dorazila včas a stihla ještě natankovat Ne všechny benzínky totiž mají otevřeno non-stop. “Nakonec jsme ale přijeli ještě o trošku díve, než jsme plánovali, takže jsme si i zvládli prohlédnout jedinečné skalní hrobky Ventanillas de Otuzco,” popisuje Dan. 

Po dálnici Panamericana vedla Trajdu cesta přes poušť až na sever do města Piura. “Cestou jsme si udělali malou zastávku v rybářské vesnici Bayovar, kde jsme mohli nejen pozorovat místní rybáře při práci, ale také jsme viděli pelikány,” shrnuje netradiční setkání s místní kulturou a zvyky Tomáš. 

Ve čtvrtek 22. září 2022 opustila Tatra 815 hranice Peru a první noc v Ekvádoru se konala ve velkém stylu, a to nocí v hotelu nedaleko Catacocha. “Zjistili jsme, že nedaleko kempu ve městě Cuenca mají českou hospodu Golden Prague Pub,” výská nadšením Zbyněk. “Asi si dovedete představit, jak ten večer probíhal,” dodává. 

Netradičním zážitkem pro všechny dobrodruhy jistě byla návštěva farmy Finca Castillo de Altura. Je zaměřena na výrobu mléka, a její majitel dělá průvodce po místních horách, takže mohl doporučit vhodné trasy jak pro pěší turistiku, tak pro přejezdy s expedičním vozem.

“Hned ráno se nám naskytl krásný výhled na nejvyšší vrchol Ekvádoru, horu Chimborazo, která měří 6 263 m n.m., a s nímž jsme se vydávali k prozkoumávání laguny Quilotoa,” sdílí svou ranní radost Ivana. U laguny si každý našel svůj způsob užívání si tohoto krásného místa. Někdo ji celou obešel dokola, jiní ji objeli na mule, někteří se šli usadit do nejbližší kavárničky kochal výhledem na kráter. Vysoká nadmořská výška ale ne všem dělala dobře, takže bylo rozhodnuto sjet na spaní o několik výškových metrů níže. “To jsem ještě nezažil. Ve vesnici, v níž jsme přespávali, nás chodili všichni srdečně zdravit, fotili se s námi, a dokonce jsme dostali i místní domácí zmrzlinu,” raduje se Pavel.

Poslední den jedenácté etapy byl věnován nejen úklidu a údržbě auta, ale dokonce zbyl čas i na návštěvu Mitad del Mundo s povinnou fotografii na rovníku. Večer již proběhl ve víru civilizace při poslední rozlučkové večeři.

Za tým expedice Tatra kolem světa 2

Lada Matyášová