3. září 2020
Z více zdrojů, včetně ambasády ČR v Íránu, bylo posádce týmu TKS2, která se aktuálně skládá ze čtyř osob: Marek Havlíček, Eva Šlosarová, Jiří Dvorský a Erik Hutter, doporučeno okamžitě odcestovat ze země.
Tým nechtěl opustit auta, ke kterým by se pravděpodobně později nedalo dostat – nulová šance pro opětovné vydání víz.
„O prodloužení víz jsme zažádali v úterý – zamítnuto. Zamítli mám i výjimku, že tu jsme s auty a nemůžeme s nimi opustit Írán. Požádali jsme o pomoc naše partnery, ambasády, našeho patrona ministra Karla Havlíčka. Všichni usilovně pracovali na možnostech a během několika hodin se objevilo několik cest, jak se dostat do pátku 4. září, kdy nám končí víza, z Íránu:
1. Cesta do Afghánistánu – nevýhoda dostat se dál, nestabilní zem, nemožnost tam nechat auta a muselo by se zůstat s vozy.
2. Severní Irák – vcelku bezpečná zem, dá se bezpečně zaparkovat auto, letadlem dopravit do ČR, ale nedá se pokračovat dál, ale jen se vrátit do Turecka a pak na sever až se uklidní situace.
3. Dostat auta po moři do Ruska bez nás, mohou tam počkat a my můžeme usilovat o brzká víza a následně pokračovat.
4. Dostat se do Ázerbájdžánu, podstoupit dvou týdenní karanténu a následně do několika dnů auto zaparkovat a odletět.
Vybrali jsme poslední dvě varianty a začalo telefonování. Dostala se k nám informace, že je možné poslat auto lodí, ale musíme být za 11 hodin v 350 km vzdáleném přístavu a stihnout vše zabalit, připravit atd. Vedle toho jsme stále řešili možnost dostat se do Ázerbájdžánu. Po příjezdu do přístavu se vyvrátila informace, že loď vyplouvá dnes. Nikdo nám neřekl jméno lodi, datum, kdy by loď odplula, měli jsme pouze předat klíče od aut, a to dvěma klukům a k tomu X tisíc dolarů za přepravu. Vedle toho možnost dostat víza do Ázerbájdžánu takto narychlo se zatím nepotvrdila. Počítáme kilometry a časy a dle nich se rozhodujeme.
Do 17:30 se musíme rozhodnout. Zavírá se přístav, my potřebujeme pět hodin na to dostat se případně do Teheránu, odkud nám letí letadlo nebo stihneme jen tak tak cestu s auty do Teheránu a vyzvednout si tam víza a jet do Ázerbájdžánu,“ popsal situaci náčelník a spoluzakladatel výpravy TKS2 Marek Havlíček.
Varianta „Ázerbájdžán“ nemá žádné přislíbení ani záruku, jde jen o možnost.
Varianta nechat obě auta v přístavu, zaplatit za přepravu a získat co nejvíce dokumentů k předání i poslání auta se ve finále zdá být nejlepší.
Ambasáda i íránský přítel týmu se zavazují, že udělají vše, aby se auta v pořádku nalodila a dostala do Ruska. Přísliby pomoci se zdají být optimistické. Rychlé vyřízení dokumentů včetně platby, zavolat taxi a svižnou jízdou se tým přesouvá na letiště do Teheránu, odkud letí po půlnoci letadlo do Prahy.
1. Budeme se snažit ze všech sil dostat víza do Ruska, vyzvednout auta a procestovat jih Ruska a následně dle plánu zazimovat auto u gruzínských hranic, abychom se příští rok mohli vydat na asijský okruh podobný původnímu letošnímu plánu, ale tentokrát s dočasnými členy.
2. Víza nedostaneme, auta vyzvedne důvěryhodná osoba a zazimuje je, nebo zůstanou zaparkovaná v přístavu, a to do doby, než dostaneme víza.
Momentálně jsem v Taxíku, za posledních 72 hodin jsem naspal tak možná 4 hodiny, za pár minut budeme na letišti a snad se nám podaří odletět. Zítra ve 13:00 přílet na letiště do Prahy a věřím, že za několik dnů opět z Prahy za Trajdou a Bludičkou,“ dodává Marek Havlíček.
Všichni členové jsou v pořádku v letadle a za pár hodin přistanou v České republice.
Čerstvé zážitky můžeš získat e-mailem. Snadno a zdarma.
Díky tomu budeš vědět co se děje, jak expedice probíhá a co právě zažíváme. A kdo ví, třeba tě zaujme a přidáš se k nám.