První etapa Jižní Amerikou je v plném proudu. Do Ria de Janeiro!

Po úspěšném nachystání Tatry na dlouhou cestu se tým vydává na putování severní Brazílií.

V úterý 22. února vyrazila parta dobrodruhů na svou první delší cestu po revizi a opravě Tatry po její plavbě přes Atlantik. Nyní ji čeká mnoho kilometrů cesty ze Salvadoru, hlavního města státu Bahija na severu Brazílie, do známého Rio de Janeiro. Na projetí této etapy mají necelé tři týdny. Podaří se jim překonat džungli ve vnitrozemí a dosáhnou svého průběžného cíle v hlavním městě Brasília?

Ano, samozřejmě se vše podařilo a Trajda šlape jako nová. Jízda džunglí nakonec také není tak náročná, jak se původně všichni obávali. Naopak, je možné zde často zastavovat a vykoupat se v mnohých řekách a vodopádech. Zejména v oblasti stolových hor a národního parku Chapada Diamantina.

Do hlavního města Brasília se členové expedice dostali v pondělí 28. února. Viděli zde prezidentský palác, televizní věž (ze které byl nádherný výhled na celé město), nejvyšší soud, parlament, všechna ministerstva, stadion, kongresové centrum a velký známý most Juselina Kubitchka, československého rodáka. Nevynechali ani píď centra, kterou bylo možné prozkoumat.

Navštívili také 340 metrů vysoký vodopád Cachoeira da Fumaça, značící jeskyni mlhy. A to proto, že než stihne voda z ústí vodopád dopadnout na dno, je z ní už jen mlha. A dále se také vydali do jeskyně Lapa Doce. Nechybělo také prozkoumávání fauny i flory místní džungle, a nějaké to šplhání na všudypřítomné stolové hory.

V polovině týdne všechny čekala návštěva vodopádu Cachoiera de Faroça, kam se bylo od místa zaparkování aut dostat ještě dalších osm kilometrů. Aby je nemuseli ale naši výletníci šlapat pěšky, půjčili si kola a zdolali s nimi jak poslední kilometry k nádhernému koutu přírody, tak mnohé močály a bažiny. Jednou dokonce museli po pás brodit řeku.

 

Aby však mohli pokračovat s autem dál, museli nejprve prořezat několik větví, jinak by cestou dál snad ani neprojeli. Vše se ale podařilo, a ještě ten den dojela expedice do sídla Sera do Sipo. Tam však dorazili až za tmy, a měli velké problémy najít kemp, do kterého by bylo možné umístit tak velké kempovací auto, jakým Trajda je. Podařilo se to až na třetí pokus.

Další den byla v plánu návštěva městečka Belohorizante. Zde chtěli expedičníci navštívit Muzeum umění, jenž bylo ale bohužel v rekonstrukci, tak se jim to nepovedlo. Prohlídli si tedy alespoň místní kostel Igrecha de san Frencisco.

 

Podle plánu se podařilo jet svižně dál a nesměla chybět zastávka v dalším místě zahrnutém do světového dědictví UNESCO, město Ouropreto. Tady tým viděl nejen památky v historickém centru, ale také zdejší přenádherný kostel a tržnici, kde doplnili zásoby jídla na další dny. Spali na divoko v čerstvém větříku jihoamerické noci.

Než dorazila Trajda se svou osádkou do města Saojo del Rei, musela si pořádně zajet, protože se kolem jednoho z mostů sesunula půda a nebylo jisté, jestli by auto bezpečně překonalo úzký pruh silnice na druhý břeh. Vše se ale zdárně podařilo překonat, a tým už se mohl procházet po dalším známém místě Brazílie.

 

Za tým TKS2,

Lada Matyášová