Nekonečně večery u ohně mezi Bolívií a Paraguayí

Dvacátá čtvrtá etapa začala v bolivijském La Paz. Odtud se dočasná posádka vypravila k největšímu sladkovodnímu jezeru Jižní Ameriky, Titicaca. Bylo možné si prohlédnout krásné městečko Sucre, s mnoha starobylými památkami, a poté pokračovat do městečka Camiri. Zde si všichni užili odpočinek v hotelu a výtečnou večeři. Na náměstí se proháněly snad všechny místní děti v halloweenských maskách, což bylo děsivé. O den později expedice překročila hranice do Paraguaye. Spaní bylo na divoko v kempu národní rezervace Reserva natural del Chaco.

Ve městě El Patrio si všichni směnili na lokální peníze, a již bylo možné vyrazit do národního parku Parque Nacional Teniente Agripino Enciso. Po obědě v podobě fazolích s párkem následovala tříkilometrová procházka. Cestou na město Filadelfia však v Trajdě přestal fungovat mrazák, takže bylo potřeba kvůli hygieně i zápachu darovat dvacet kilogramů masa zvířatům. Spalo se u muzea připomínající bitvu z války mezi Bolívií a Paraguayí. Na jeho návštěvu přišla řada ráno, a dokonce nám i její správce ukázal speciální místní divočáky, kteří zde dlouho dobu byli považování za vyhynulé, ale znovu se objevili. Na večeři si znavení dobrodruzi pochutnali na tuňákové pomazánce a sýrovo-salámovém prkénku.

Ráno se někteří vydali na pět kilometrů dlouhý pochod, během něhož měli možnost vidět pumy, jaguáry, tapíry, mravenečníky a také pásovce a lišky. Kolem oběda expedice konečně dorazila do města Filadelfie, kde si prohlédli místní muzea, nakoupili si zásoby piva a den zakončili odpočinkem v kempu s bazénem. 

Zde cestovatele přivítala moc milá majitelka s evropskými kořeny, protože jedna část její rodiny pochází z Nizozemí, druhá z Polska a třetí z Ukrajiny. Ona zde ale žije od narození, takže mluví jak místním jazykem guarani, tak německy a anglicky. Na večeři dokonce všem připravila steak ze svých vlastních krav. Večer se zájemci jeli projet a viděli mravenečníka, velkého hada, mláďata kapybary a obřího pavouka.

Anežka vyskočí a ukazuje na něco z okna: “Teju argentinský je velký masožravý ještěr, který dosahuje růstu až dvou metrů a váhy až devíti kilogramů. Jsme rádi, že jsme cestou potkali jenom jeho mládě.”

Ráno se hned po snídani jelo do záchranné stanice, kde byla možnost vidět tapíry, pumy, opice, papoušky, mnoho krav dojících se na přístrojích a další místní zajímavosti. Potom bylo jednohlasně rozhodnuto jet směrem na Asuncion a dál na jih. Spalo se na divoko u odbočky z hlavní silnice, protože všude jinde byly kolem cest ploty, a nedalo se tam s velkou Tatrou vjet. Večeře ale všem vynahradila tuto nepříjemnost, protože vařil Tomáš své proslulé špagety. Následoval oheň. Večery u ohně jsou často jediným úsekem dne, kdy se Trajda i celá posádka má možnost na chvíli zastavit a jen vstřebávat události celého dne. Jsou to jedinečné momenty, při nichž se z devíti dočasných členů tvoří ucelená parta.

Brzké vstávání v pět ráno bylo odměněno ukrojeným velkým kusem kilometrů směrem k Asuncion. Ten se podařilo projet ještě dopoledne, kdy byl nízký provoz, což všem udělalo radost. Na oběd si již cestovatelé hověli u vodopádu Salto Cristal. A i přes to, že dostat se k němu po svých dalo všem zabrat, tak koupání a opalování na místě bylo skvělé! Skupina se rozhodla nakonec zůstat poblíž i přes noc a užili si pečené maso z grilu na večeři, špagety a pečené brambory. Milda si ten den bohužel poranil nohu, ale dostal na to od lékaře snda sedm mastí, a jedna z nich zabrala, takže již druhý den byl v pořádku.

K snídani všem René udělal omelety, které některé naladily tak, že si šli ještě ráno zaplavat. V osm ráno už se ale kola Trajdy roztočila dál do národního parku Ybycui. “Cesta vedla přes soukromé pozemky a jeden velmi vetchý dřevěný most, takže jsme se raději otočili než abychom riskovali nějaké nepříjemnosti,” komentuje Marek. Nadšení ale partu neopouštělo, a tak se místo toho konala zastávka k vodopádu Salto Ingles, kde mohli všichni osvěžit, a o chvíli později si dát oběd ve městě Paraguarí.

Jídlo nakonec zabralo přes tři hodiny, protože i přes to, že si obsluha snad pětkrát kontrolovala správnost objednávky, tak i potom některým přinesla špatné jídlo. Bylo to zdlouhavé. Náladu ale všem spravil přejezd k jezeru Ypacaraí a odpočinek na pláži u města San Bernardino. K večeři bylo “jen” sýrové prkénko, protože tím, jak se nakonec oběd protáhl, neměl nikdo moc hlad. Poslední den byl ve znamení úklidu, balení a konečného příjezdu do Asuncionu. Všichni si užili poslední rozlučkovou večeři a noc v hotelu. 

V dalším putování se Tatra kolem světa 2 vydá povodněmi zasaženými státy Paraguay, Argentinou a Uruguayí. 

Etapa probíhala 12 dnů mezi 27. 10. a 8. 11. 2023.