Tatra kolem světa 2 (TKS2) je projektem, který pomyslně navazuje na výpravu z konce 80. let, která ovlivnila nejednoho cestovatele. Mimo to je TKS2 koncipovaná jako „otevřená expedice“ a během několikaleté cesty kolem světa se na palubu na určitý čas mohou připojovat lidé, kteří si takto mohou vyzkoušet reálný expediční život. Letošní druhá část cesty odstartovala v Africe a je za námi několik etap této části výpravy. Podle reakcí a dotazů je patrné, že veřejnost zajímá, jak to na palubě Trajdy (T815) chodí a jaké jsou názory a pocity lidí, kteří se stali členy týmu TKS2. I proto jsme se rozhodli pro tuto rubriku, ve které se čtenář dozví něco dalšího ze zákulisí, a to očima i slovy členů výpravy.
Je mi 42 let a s partnerkou máme téměř 6-ti letého syna. Pracuji jako projektant v automobilovém průmyslu. Svůj volný čas trávím nejraději se svojí rodinou. Rád cestuji a objevuji kouty naší planety, ale také naší krásné země i blízkého okolí. Pokud zbyde čas, mám rád individuální sporty a také si rád přečtu nějakou knížku, poslechnu dobrý podcast nebo pečuji o dům se zahradou.
Měl jsem štěstí, že se na palubě sešla výborná parta lidí, která byla stejně nadšená do cestování a poznávání Tanzánie jako já. Byla to super jízda plná nádherných zážitků a nových zkušeností. Každý den byl jiný a každý den byl skvělý. Bylo dobře, že jsme si na začátku domluvili hlavní cíle poznávání a udělali si volný prostor pro zážitky, které přicházely neočekávaně … občas jsme někoho náhodně potkali a nakonec z toho byl celý den strávený s ním v příjemné přátelské atmosféře.
Asi na všechno 🙂 Na skvělou partu lidí, na naše společné vaření a společné sdílení radosti ze zážitků. Na místní lidi, kteří za námi přicházeli a povídali si s námi. Určitě na radost dětí ve škole, když jsme za nimi přišli.
Nádherné byly národní parky plné zvířat i horské procházky. Neuvěřitelné místa, které jsme našli pro kempování v přírodě, občas mezi hrošími stopami 🙂 A určitě nezapomenu na oblečení místních žen i dívek, které chodí vždy v krásně barevných a čistých šatech, ať už od malých holčiček, až po dámy s pár vráskami na čele.
Určitě mě naučila zbavit se předsudků o lidech, a to nejen místních, ale všeobecně. Každý člověk je jedinečná osobnost, a to že má jiné zvyky, víru a chování ještě neznamená, že jsou ty jeho špatné nebo lepší. Je dobré být sám sebou a nenechat se ovlivnit trendem společnosti.
Dále jsem si uvědomil, že je opravdu jedno, kde na světě člověk žije, v každé zemi se vždycky najde stejné množství špatných lidí, které se vás snaží oklamat a podvést, ale hlavně stejná většina lidí, kteří jsou úžasní, milí, srdeční, vstřícní a budou vám vždy otevřeni s úsměvem.
Rozhodně jsem měl možnost alespoň částečně poznat život v Tanzánii z pohledu místních lidí, užít si místní stravu, navštívit krásnou přírodu této země mimo turistického průvodce.
Uvědomit si, v jakém přepychu a někdy až zbytečném komfortu, si u nás v České republice žijeme a neuvědomujeme si to! Jaké máme štěstí, že u nás máme jen minimum vážných nemocí, máme vynikající sociální systém, úplně mizivou nezaměstnanost, státní školské vzdělání na skvělé úrovni a hlavně žijeme v bezpečné zemi bez konfliktů víry a příslušnosti.
Nebrat si s sebou kraťasy, místní za každého počasí nosí dlouhé kalhoty. Někdy i zimní čepici 🙂 A poradil bych sám sobě, abych se nebál být víc otevřený k místním lidem.
Upřímně… Neměl bych odvahu se do toho pustit, na jednu stranu se mi líbí myšlenka umožnit nadšeným lidem, kteří nemají možnost, ať už z jakéhokoliv důvodu, se vydat sami na vlastní pěst objevovat nádherné kouty naší planety.
Na stranu druhou si uvědomuji nesmírnou obsáhlost a náročnost takového projektu. Při delším cestování s lidmi se vždy objeví rozdílnosti osobností a názorů, ale pokud máte stejný tým lidí, tak se relativně rychle a s kompromisy sžijete a společné expediční soužití vám funguje, pokud však máte každé tři týdny nové parťáky na vaší společné cestě, je to neustálý proces poznávání a sžívání se s různými lidmi a různými povahami.
Neustále sdílíte svůj životní prostor se spousty lidmi, někdy to může být zábavné, jindy byste raději byl chvilku sám. Osobně mám možnost občas nahlédnout pod pokličku celého projektu a činností spojených s jeho fungováním, ať už přímo na palubě nebo od nás z České republiky a musím jen dodat .. smekám klobouk celému týmu projektu TKS2 a držte se!!
Děkujeme za rozhovor i za pomoc s projektem 🙂
Čerstvé zážitky můžeš získat e-mailem. Snadno a zdarma.
Díky tomu budeš vědět co se děje, jak expedice probíhá a co právě zažíváme. A kdo ví, třeba tě zaujme a přidáš se k nám.