Tatra kolem světa 2 (TKS2) je projektem, který pomyslně navazuje na výpravu z konce 80. let, která ovlivnila nejednoho cestovatele. Mimo to je TKS2 koncipovaná jako „otevřená expedice“ a během několikaleté cesty kolem světa se na palubu na určitý čas mohou připojovat lidé, kteří si takto mohou vyzkoušet reálný expediční život. Letošní druhá část cesty odstartovala v Africe a je za námi několik etap této části výpravy. Podle reakcí a dotazů je patrné, že veřejnost zajímá, jak to na palubě Trajdy (T815) chodí a jaké jsou názory a pocity lidí, kteří se stali členy týmu TKS2. I proto jsme se rozhodli pro tuto rubriku, ve které se čtenář dozví něco dalšího ze zákulisí, a to očima i slovy členů výpravy.
Karel Dvořák (43 let) je ženatý vysokoškolák se dvěma dětmi. Je to cestovatel tělem i duší, především “batůžkář” a zajímají ho hlavně nejméně rozvinuté země. Afriku si v předchozích cestách již zamiloval. Snaží se cestovat kdykoliv a kamkoliv, ale s dětmi to nyní jde dost špatně. Tatru kolem světa 2 sleduje od zrození projektu a hned začal zvažovat svou účast: po telefonátu s Markem mu bylo jasné, že se musí zúčastnit. Původně si vybral Mongolsko, ale když se dozvěděl o pokračování do Afriky tak zajásal, neboť Afrika je jeho oblíbený světadíl a chce se tam v budoucnu ještě určitě podívat.
Když se objevila první zmínka o projektu Tatra kolem světa 2, hned jsem projevil zájem. Spojení s historicky – cestovatelskou legendou, kterou byl projekt Tatra kolem světa se nedalo odolat. Avšak jako nezávislý turista, který již procestoval pár zemí všech kontinentů jsem se bál jakési komerčnosti. Snad dokonce pocitu, že to je jen jiná cestovka. Zjistit skutečnost nelze jinak, než si ji na vlastní kůži vyzkoušet a porovnat oba druhy cestování.. Vybral jsem si 3 týdenní etapu Mongolsko.
Než se však začnu zaobírat vlastní popisem mé účasti jako dočasného člena, je potřeba si ujasnit kdo to ten nezávislý turista vlastně je. Nezávislý turista cestuje sám, nebo maximálně v malé skupině, jezdí místní dopravou, přespává v levných hotýlcích pro místní obyvatelstvo a často spí na divoko ve stanu či pod širákem. Nezřídka je jako poutník pozván do rodin, aby poznal autentický život. Nezávislý turista odmítá nabídky turistických či jiných zprostředkujících agentur.
Zkrátka a jednoduše se snaží co nejvíce proniknout pod pokličku. Poznat místní zvyklosti, tradice a plnými doušky nasávat atmosféru dané země se vším pozitivním i negativním co nabízí.Vraťme se nyní zpět k projektu TKS2. Z jakýchsi nostalgických vzpomínek na ranné dětství, kdy jsem sledoval mezi lety 1987-90 Tatrovku na cestě kolem světa, jsem si i já chtěl vyzkoušet jaké to je, být členem expedice. Oficiální slogan ” Pojeď v tom s námi” přímo vybízel k účasti, zároveň však evokoval určitou komerčnost projektu. Bombastická hesla , krásná PR videa a jiné mediální aktivity však připomínaly spíše cestovku než nezávislou expedici. A toho se mé srdce nezávislého turisty – baťůžkáře nejvíce bálo.
Nechme už té polemiky a pojďme se podívat jak to celé dopadlo.
V úvodu jsem psal, že jsem si vybral původně etapu Mongolsko. Radost z toho, že se mi podařilo získat místo na palubě do mé vysněné země netrvalo dlouho. Covid-19 vše zrušil a dlouho nebylo jasné co bude. Zde se však už ukázala 1. indicie porovnání expedice s cestovkou. Náčelník expedice Marek Havlíček zvolil otočku o 180 stupňů a Tatra vyrazila místo do Asie do Afriky. Navíc MH udělav vstřícný krok a navýšil již zaplacený kredit dočasných členů 1,5 násobně čímž se otevřely velké možnosti na cestování Afrikou. Vybral jsem tedy etapu Etiopie.
Před odletem do dané země jsem měl největší obavy z toho, že budu jen za okénkem sedící, pasivní a platící pasažér (turista) bez možnosti cokoliv ovlivňovat. Od prvních momentů, co jsem se připojil k trvalým členům se ukázalo, že mé obavy byly liché. Hned nás (dočasné členy) MH zapojil, rozdělili jsme si funkce a vyrazili. Nejenže jsme mohli ovlivňovat trasu, ale o každém kroku jsme diskutovali. Přestože nebylo pochyb o tom kdo je kapitán, nebylo cítit žádné direktivní řízení. Na palubě byla domácí, kamarádská atmosféra, že jsem si brzy připadal jako stálý člen. Každý se mohl vyjádřit co preferuje, co by rád viděl. Vždy se však došlo bez větších emocí k dohodě.
Mě jako nezávislému turistovi chybělo větší propojení s místními, poznávání jejich domovů. Tatra si totiž veze veškerý komfort s sebou a je na okolí víceméně po dobu několika dnů nezávislá. Stačilo se však zmínit o tomto mém problému a na druhý den Tatra odbočila z plánované cesty a zastavila uprostřed neznáme vesnice. Já byl poslán mezi místní ať jdu nasávat onu atmosféru. Podařilo se! Paní domu nám ukázala jak v Etiopii bydlí její rodina a my na oplátku ukázali jak se bydlí v expediční Tatře. Setkání to bylo přátelské a já se mohl cítit jako na svých cestách…
Nicméně expediční život a nezávislé individuální cestování není stejné. Přeci jenom si vezete kolem sebe zázemí Tatry a máte svůj klid. Neponoříte se do té země tak hluboko, nepoznáte toliko místní zvyklosti. Nemáte možnost procítit tu zemi tak dokonale, jak když jste v ní opravdu sami s pouhým batůžkem.. Ať chcete nebo nechcete pořád jste mezi partou svých kamarádů v bezpečí Tatry a jejích vymožeností. Na oplátku však získáte pocit sounáležitosti a potřebnosti v krásném expedičním podniku Tatra kolem světa 2. Každé cestování má své pro a proti, ale věřte že po zkušenosti z jedné etapy s TKS 2 mě to více táhle k účasti na další etapě, než vzít baťoh a vyrazit na vlastní pěst.
Karel Dvořák / etapa Etiopie
Jako přínosnou, poučnou, inspirující.
Na partu lidí a celkovou atmosféru.
Že vždy má smysl jít do neznámého.
Bohužel ano : Touhu se připojit k TKS2 znovu.
Že obavy z party lidí nejsou na místě, že je zbytečné brát si dvoje sandály, že není potřeba se bát hygienických úšklebků spolucestujích, protože všichni jsem tam byli “prasata” a táhneme za jeden provaz.
Kdy je volné místo v Africe, abych se mohl znova zúčastnit.
Děkujeme za článek a za rozhovor. Snad tedy opět brzy na viděnou na palubě Trajdy.
Čerstvé zážitky můžeš získat e-mailem. Snadno a zdarma.
Díky tomu budeš vědět co se děje, jak expedice probíhá a co právě zažíváme. A kdo ví, třeba tě zaujme a přidáš se k nám.