(tý)deníček z výpravy

Po vcelku delší odmlce jsme tady s naším deníčkem z výpravy Tatra Kolem Světa 2 (TKS2). ve spolupráci s mfDnes vzniká každý týden článek, který si můžeš přečíst v příloze novin, a to v magazínu Auto.
No a my jsme se rozhodli, že ti takto zpětně zprostředkujeme tyhle (tý)deníčky.

Pohodové počtení přejeme))

 

Posádka Trajdy se obměnila

Po překročení Turecko–Íránských hranic se tým TKS2 vydal směr východ, a to do hlavního města, do Teheránu, kde bylo v plánu několik návštěv a zastávek včetně servisu dealera Tatra. Přece jen je naše Trajda „hvězdou“ výpravy, a tak jí chceme dopřávat tu nejlepší péči. Proběhla výměna oleje (po 14.000 kilometrch), profi servisní kontrola, apod.

Místní se dealer ve spolupráci s velvyslancem připravili pro naše cestovatele milé překvapení, a to uvítací večeři, která byla zakončená sladkou tečkou, a to doslova a do písmene. Hostitelé pro kluky nechali připravit dort ve tvaru Trajdy a musím říct, že šlo skutečně o věrně ztvárněný model. Vzhledem k tomu, že z dortu nezbyla ani pneumatika, soudím, že byl chutný.

Další den se kluci vydali na prohlídku historického centra íránské metropole, jako průvodkyně se k nim připojila pracovnice servisu. Kluci tak měli super příležitost poznat město autenticky. Byl to také jeden z mála posledních letošních dní na výpravě pro Lukáše a Michala, kteří se od týmu ve druhé polovině června oddělili. K posádce se mělo ve zhruba stejném datu připojit sedm nových členů, včetně řidiče Fandy a kameramanky Evy. Do Teheránu se v pondělí 22. června dostal pouze Fanda, který jako jediný obdržel víza v termínu.

Střídání členů je mimo jiné skvělou logistickou strategií, ku příkladu, když je třeba nějaké součástky, pak se v Česku přibalí do tašky cestovateli, který se k týmu připojí. Tentokrát to bylo ale lehce jinak, protože bylo třeba přivézt více věcí, ale k posádce se připojoval jen jeden člověk. Fanda svých věcí moc nevezl, takže jsme mu v Česku přibalili nejen několik náhradních dílů, ale také české nano respirátory a štíty, které pro kluky zprostředkovalo Ministerstvo průmyslu a obchodu. Díky nim mohou chránit nejen sebe, ale také poskytnout pomoc ve světě, a ukázat tak, že heslo „zlaté české ručičky“ je stále platné.

Po Fandově příjezdu, si hned lehal pod auto, sám byl zvědavý, jak Trajda po více než třech měsících, kdy ji v Bratislavě viděl naposledy, bude vypadat. Když po nějakém čase z pod Trajdy vylezl, řekl: “No kluci, bez urážky, myslel jsem si, že to auto bude dost zanedbaný a neudržovaný a potlučený, gumy zrasovaný a ono je všechno v perfektním stavu, žasnu.“ Šlo tedy jen o potvrzení, že se o náš expedičák tým skutečně a poctivě stará.

Staráme se i o naši Bludičku (obytný karavan ze stáje Adria), ta je ale mladší než T815, a tak se v ní plno moderních vychytávek, včetně palubního počítače, kterému se nezdá stav AdBlue. Už se nám díky tomu v minulosti v Turecku u jezera Van stala lapálie a bohužel jsme se na ni skoro dojeli i tentokrát. Bludička je prozatím ve výborné kondici, ale musíme být připravení na řešení, když by její „centrální mozek“ začal opět hlásit nějakou závadu.

Tým se z Teheránu přesunul na sever, a to ke Kaspickému moři, kde prozkoumává jak okolní hornatou kraji, tak i pobřeží. Na putování po Íránu se k nim plánovaně připojí i další členové, kterým budou víza postupně potvrzována.
Expedice Tatra Kolem Světa 2 jede dál.

 

Tým Tatra Kolem Světa 2 září jako nikdy dříve

Po pár dnech v Teheránu, které se nesly v duchu revize Trajdy, se parta čtyř cestovatelů (Marek, Jiří, Tom, Fanda) vydala na sever směrem ke Kaspickému moři. Kluci se těšili na zaplavání si v největším slaném jezeře na světě. Z jejich plánu bohužel sešlo, všude byly zákazové cedule a i místní „plavčík“ je razantně od koupání se v moři odradil. Posádka TKS2 se tedy vydala na prozkoumávání pobřeží.

Během pár kilometrů přijeli do městečka Rámsar, které se nachází v provincii Mázandarán.
Po městečku je mimo jiné pojmenována Rámsarská úmluva na ochranu mokřadů, která zde byla podepsána v roce 1971. Další zajímavostí je devět zdejších horkých pramenů. Místní jich využili ke zbudování lázní. No a jak jsem psala výše, tak kluci jeli ke Kaspickému moři s chutí se vykoupat. Takže se rozhodli objevené lázně navštívit. Během zhruba půl hodiny si všichni čtyři dobrodruzi odpočali a načerpali novou energii, a to doslova.

Po návratu ke Trajdě a Bludičce se jako každý večer vrhli kluci k mapám a internetu, aby zjistili, co vše zajímavé v okolí stojí za návštěvu. V rámci naší facebookové skupiny Tatra Kolem Světa 2 narazili na další zdroj informací, které všechny při nejmenším zarazili. Lucie (jedna z organizátorek TKS2), která byla v Íránu přesně před rokem, kluky upozornila, že si vybrali koupel ve městě, které je díky právě zmíněným devíti pramenům silně radioaktivní. Pro představu, v porovnáním s Černobylem je Černobyl až na čtvrtém místě. Během půl hodinové lázně byli kluci vystavení dávce záření až 250 milisievertů.

Lidem žijícím v této oblasti bylo mnohokrát doporučeno se přestěhovat, ale to se s úspěchem úplně nesešlo. Namísto toho ve městě vzniklo několik podniků, které lákají turisty na lázeň v horkých pramenech.

„I my jsme se nechali nalákat na návštěvu místních lázní a užili jsme si půl hodiny koupání v “léčivé” vodě. Ještě ten večer, jsme se dozvěděli o této skutečnosti. Co k tomu dodat, večer jsme všichni usínali s hořkou pachutí vědomí, že jsme byli v jeden den vystaveni tak vysoké radioaktivitě, které bychom nebyli vystaveni v součtu za celý život. S nadsázkou se dá říct, že jsme měli pocit, že všichni během temné noci v Íránu svítíme jako světlušky,“ komentoval zážitek Marek (vedoucí TKS2).

Po pár dnech strávených u pobřeží Kaspického moře se tým TKS2 přesouvá zpátky do Íránské metropole. Přestože si měst užili v Íránu už poměrně dostatečně, jejich návrat do Teheránu měl opodstatnění. Díky vytrvalé práci a diplomacii Marka a Lucie byla udělané další víza pro nové členy posádky.

V sobotu 4. července se k týmu TKS2 přidali: Eva – kameramanka, která přijela vystřídat odjetého kameramana, Táňa – „zástupkyně“ našich slovenských bratrů, která se bude podílet na chodu expedice a Erik – dočasný člen, který se dle původního plánu měl připojit na tři etapy, z čehož jedna byla právě Írán.

Po dni aklimatizace proběhla večerní týmová porada, na které byli všichni seznámení s chodem a řádem výpravy. V následujících dnech je v plánu dlouhý přejezd na jih země, kde se cestovatelé chtějí zastavit v turistických destinacích (Karadž, Isfahán, Šíráz), ale hlavními cíli budou tkalcovské dílny, tržnice a šafránové farmy.